Other uses header

Ostatní aplikace

Contact us generico

Kontaktujte nás

Telefon: 235 097 520 

Fax: 235 097 525

siad@siad.cz

 

Other uses

Za nejrozšířenějších aplikace ve sklářském průmyslu jsou označovány:

  • inertizace tavné lázně,
  • suché mazání nůžek,
  • mazání forem při výrobě lisovaného skla,
  • zvýšení produktivity při výrobě lahví
  • leštění skla
  • výroba oken
  • žárové stříkání.

Inertizace je proces při výrobě plaveného skla, kde je nezbytné chránit taveninu před oxidací. Této ochrany se docílí pomocí řízené atmosféry dusíku a vodíku, která zabrání tomu, aby se roztavený cín dostal do kontaktu s atmosférickým kyslíkem. S vyloučením možnosti oxidace pak není rizik, že by oxidy kontaminovaly povrch skla. Kvalita skla se zlepší a spotřeba cínu je minimální. 

Při suchém chlazení nůžek se jedná o náhradu dosavadního způsobu chlazení vodní emulzí. Efektivní a účinnou náhradou je použití kapalného dusíku. 

Mazání forem při výrobě lisovaného skla se provádí při každém pátém až desátém výrobním cyklu tak, že se do prázdné formy vstříkne acetylén. Plyn se rozštěpí na uhlík a vodík, pomocí iniciačního plamene vytvořeného spalováním zemního plynu a kyslíku. Uhlík (karbon) vytvoří tenkou vrstvu na povrchu formy a vodík se neškodně rozptýlí do okolí. Tento proces má mnoho výhod: není třeba ručního mazání forem, toto mazání (zakuřování) je naprosto rovnoměrné a nedochází ke ztrátám při výrobě vlivem usazování spáleného oleje na povrchu skla. 

Produktivitu strojů na výrobu lahví a skleněných nádob je možné zvýšit až o 10% použitím studeného vzduchu namísto horkého a to ve fázi vyfukování skla do finální formy. Aplikace je založena na směšování vzduchu s kapalným dusíkem s teplotou -196°C, teplota vyfukovacího media tak klesne asi na 0°C. Ke zvýšení produktivity dojde vlivem rychlejšího ztuhnutí skla, z ochlazované formy je proto možné hotovou láhev vyjmout dříve a forma je rovněž dříve připravena pro další cyklus. 

Při leštění uměleckého a lisovaného skla se jedná o náhradu používaných kyselin na konečnou úpravu skla. V tomto případě se používají flexibilní ruční hořáky a i strojní hořáky, které jsou upevněny na stroji. Tyto hořáky pak jednoduše a tiše vyleští povrch skla plamenem. Hořáky pracují s kyslíkem, který je smíchán s hořlavým plynem např. zemním plynem, propanem nebo vodíkem. Dříve možné vady na povrchu skla se nevyskytují díky rychlému a řízenému natavení povrchu, tím je sklo lesklejší a hladší na dotyk. 

při výrobě oken, ač se to na první pohled nezdá, se používají technické plyny. Především se jedná o použití argonu, xenonu a kryptonu při výrobě dvojskel a trojskel do meziprostorů ke zlepšení izolačních vlastností zasklení.